Klub českých turistů
odbor Klatovy

Seriál našich společných srpnových turistických týdnů pokračoval v letošním roce návštěvou Českého středohoří. Místem perfektního ubytování a východiskem našich výletů byl hotel Racek v městě Úštěk, ležícím 17 km severovýchodně od Litoměřic, právě na hranici CHKO České středohoří.

Jako obvykle téměř polovinu ze všech 41 účastníků tvořili aktivní turisté starší šedesáti pěti let, ale jako v předchozích letech nás na našich výpravách doprovázelo také 10 dětí ve věku od 6 do 17 let. Členů odboru bylo 35. Program byl tradičně připravený tak, aby co nejvíce vyhovoval různým zájmům a schopnostem účastníků, kteří měli např. možnost volby mezi náročnějšími a méně namáhavými túrami nebo navštívit různá kulturně a historicky zajímavá místa a objekty.

Program jsme v den příjezdu zahájili vycházkou na nedaleký hrad Helfenburk a poutní místo Kostelíčky. V dalších dnech jsme pokračovali podle předem připraveného plánu. První náročnější túrou byl přechod hřebenu Jelečského Sedla, nejvyšší hory Verneřického středohoří, prodloužený k Víťově rozhledně u Náčkovic a ukončený výstupem na vrch se zbytky středověkého hradu Levín. Následovala výprava na nejvyšší horu Českého středohoří, Milešovku, přičemž skupina nejaktivnějších dokonce zvládla před Milešovkou v jedné túře vystoupit i na horu Lovoš.

Ve středu jsme společně absolvovali prohlídku zámku Ploskovice a odpoledne jen kratší vycházku na zříceninu Žižkova hradu Kalich, někteří s prodloužením na zříceninu hradu Panna na protějším vrchu. Obsahem programu ve čtvrtek byla prohlídka hradu Střekov na okraji Ústí nad Labem a po ní túra s výstupem na Střekovskou vyhlídku a horu Vysoký Ostrý a s průchodem Průčelskou roklí. V pátek pak průchod Bobří soutěskou s cílem v Kravařích a s alternativním prodloužením přes zříceniny hradů Ronov a Hřídelík až do obce Blíževedly. Zhruba polovina výpravy pak dala přednost prohlídce hradu Házmburk, druhé dominanty Českého středohoří vedle Milešovky.

Vzhledem ke krásnému letnímu počasí nebylo nutné měnit nic podstatného z připraveného programu. Jen někdy až příliš vysoké teploty nás zlákaly ukončit denní program osvěžením v některých z mnoha koupališť v okolí.

Skupina nejaktivnějších z nás během šestidenního pobytu našlapala po krásné krajině Českého středohoří více než 100 km a při výstupech na místa úchvatných výhledů překonala výškové rozdíly více než 3 000 m. Naši „keškaři“ pak při svých cestách nasbírali více než 50 úlovků.

Teď je třeba najít vhodný cíl pro pokračování našeho seriálu v příštím roce.

---

…text bude dodán…

---

Tentokrát nás naše tradiční červnová komentovaná prohlídka po klatovských pamětihodnostech zavedla na Hůrku. První zastávkou byl plácek pod kostelem sv. Martina. Pak jsme pokračovali do kostela, který mnozí z nás navštívili po velmi dlouhé době, někteří dokonce poprvé. Užili jsme si poutavý výklad plný zajímavostí našeho tradičního průvodce, Martina Kříže. Po krátké prohlídce přilehlého hřbitova jsme začali stoupat za mírného deště na vrchol Hůrky. Právě u kostela sv. Anny se však ukázalo, že příroda má vlastní plány. Přepadl nás velmi silný déšť. Počasí nás ale nerozházelo. Rychle jsme využili místního občerstvení a ti nejvytrvalejší z nás si dokonce pod deštníky opekli buřty na ohni. Navzdory provazům deště se našli i tací, kteří zdolali schody na rozhlednu, aby se pokochali zamračenou krajinou. Za stále trvajícího deště jsme se pomalu rozešli domů.

---

Po loňské prohlídce dolu na slídu a domažlického podzemí jsme využili nabídky členů spolku Domažlický dějepis k další návštěvě Domažlic, při které by nás podrobněji seznámili s historií města, tentokrát při prohlídce jeho „nadzemních“ objektů na denním světle.

Do Domažlic dorazilo 12 účastníků linkovým autobusem v 10 hodin. Tam již na nás čekal pan Čáma ze spolku Domažlický dějepis, který byl naším průvodcem po historickém centru města. Při dvouhodinové procházce jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o historii města a jeho nejstarší části, o významných budovách a osobnostech, které jsou s historií města spojeny, a také o událostech souvisejících s podzemními prostorami, které jsme prošli při minulé návštěvě. Zde jsme byli například upozorněni, kde došlo k narušení základů a zřícení budov v důsledku nestability podzemních prostor nebo kde jsou další několikapodlažní sklepy, které ještě na průzkum, vyčištění a případně zpřístupnění čekají.

Po společném obědě se ještě malá část naší výpravy vydala na vrch Baldov k památníku husitské bitvy u Domažlic. Výtvarná díla – sochy a plastiky – lemující cestu k památníku a tvořící tak galerii v přírodě vesměs hodnotili jako zajímavější a estetičtější než některá díla, která jsou součástí aktuální klatovské výstavy Sochy v ulicích.

---

Na Jarní setkání turistů do Kdyně, jehož součástí byl i tradiční pochod „Za Kdyni štíhlejší“, vyrazila naše devítičlenná skupina. Vzhledem k okolnostem jsme dali přednost dopravě auty. Na místě byly na výběr trasy o délce 11 a 18 km, takže jsme se rozdělili na dvě party. Během cesty jsme se zastavili na Korábu, ale občerstvení klaplo jen některým z nás – zbytek se bohužel své objednávky nedočkal. Poté jsme přes Nový Herštejn pokračovali až do cíle na Rýzmberku. I přes úmorné vedro na asfaltových úsecích panovala v lesních pasážích dobrá nálada a výlet jsme si užili.

---