Klub českých turistů
odbor Klatovy

První zářijovou sobotu jsme vyrazili na výlet do Bavorského lesa. Navázali jsme tím na loňskou vycházku po hřebeni Kaitersberg. Letošním přechodem ze stejného výchozího místa, tj. od restaurace Berggasthof Eck, opačným, východním směrem jsme tak zkompletovali celou hřebenovou trasu Kaitersberg – Velký Javor, která překonává celkem 12 vrcholů s nadmořskou výškou nad 1000 m.

Z Ecku jsme nejprve vystoupali na Mühlriegel a Ödriegel a pak jsme pokračovali po zvlněném horském hřebeni, místy se strmějšími výstupy a klesáními. Devět tisícovek, které jsme cestou překonali, představují vrcholy Mühlriegl (1079), Ödriegel (1154), Hängender Riegel (1183), Schwarzeck (1235), Reischflecksattel (1142), Heugstatt (1262), Enzian (1287), Malý Javor (1384) a konečně Velký Javor s výškou 1456 m. Cílem túry byla dolní stanice lanovky pod Velkým Javorem.

Hřeben, po kterém cesta vede, rozděluje regiony: vlevo je Horní Falc a Šumava, vpravo Dolní Bavorsko. Jedná se o nejmalebnější a nejvýše položený úsek turistické trasy Zlatá stezka (Goldsteig), která zde částečně vede společně s evropskou dálkovou turistickou trasou E6. Za výjimečně dobré viditelnosti je údajně možno přes Šumavu a českou kotlinu dohlédnout až na Krušné hory, jižním směrem pak přes podhůří Bavorského lesa a bavorskou rovinu až na Alpy. My jsme takové štěstí neměli, i když po rozplynutí ranní mlhy byla viditelnost celkem dobrá a mohli jsme si užívat výhledy jak na sever na Hoher Bogen a Šumavu, tak do německého vnitrozemí. Nejkrásnější pohledy se nám pak otevřely ze skalních vrcholů Velkého Javoru.

Poměrně náročného pochodu se zúčastnilo 19 členů a přátel odboru. K úspěchu celé akce a dobré pohodě přispělo příznivé počasí, stejně jako možnost občerstvení a příjemného posezení v Chammerhütte pod Malým Javorem.

---

Tradiční srpnový společný turistický týden nás v letošním roce dovedl do Lužických hor.

Pobytu se zúčastnilo celkem 47 členů odboru, rodinných příslušníků a přátel turistiky. Polovinu tvořili turisti věkové kategorie 65+, ale společně se svými prarodiči vyráželo na výšlapy také 10 dětí ve věku od 9 do 15 let. Vzhledem k různým zájmům a schopnostem účastníků byl zvolen program s možnostmi volby mezi náročnými a méně namáhavými trasami jednotlivých túr a zařazeny byly i výlety za poznáním nejen přírodních krás, ale i dalších zajímavostí.

Ubytováni jsme byli v penzionu a chatkách v Lesném u Jiřetína, v pomyslném centru Lužických hor, pod hradem Tolštejn a horou Jedlová, která je se svými 776 m n. m. třetím nejvyšším vrcholem pohoří. Tolštejnu a Jedlové byla věnována naše první vycházka po příjezdu na místo. Zároveň jsme měli možnost seznámit se s atmosférou tradičních Tolštejnských slavností, které právě toho dne v Jiřetíně a na hradě probíhaly.

V dalších dnech jsme vyráželi na trasy podle připraveného plánu, vystoupili na polovinu z deseti lužickohorských sedmistovek a nespočet zajímavých vyhlídek na okolní krajinu s typickými kuželovitými kopci. Nejzajímavější byla výprava na nejvyšší vrchol Luž a Stožecký hřbet, výlet do okolí České Kamenice a trasa přes Střední vrch na Panskou skálu u Kamenického Šenova, známou hlavně jako „kamenné varhany“ z filmové pohádky Pyšná princezna, hřebenovka spojující Lužické, Jizerské a Žitavské hory s Bílými a Vraními skalami a atraktivní vyhlídkou Popova skála a také výstup na Klíč.

Využili jsme toho, že nedaleko místa ubytování se nachází také kulturně a historicky zajímavá místa a společně jsme absolvovali prohlídku zámku Zákupy, skalního hradu Sloup a zajeli jsme i do německého městečka Oybin s hradem a klášterem na stejnojmenném vrchu Žitavských hor. Tento objekt je zvlášť zajímavý tím, že byl původně stavěn jako císařský palác Karla IV. Část výpravy kromě toho navštívila pozoruhodnou malou sklárnu v Kunraticích u Cvikova včetně sousedního kostela se skleněnou výzdobou, která z této sklárny pochází.

Spokojeni byli také lovci „kešek“, kteří jich podél našich tras nasbírali desítky.

Zvláštním fenoménem našeho pobytu bylo počasí, které se jen několik dnů před naším týdnem změnilo z nevlídného deštivého a chladného na krásné letní, beze srážek, někdy až moc horké, takže jsme po náročné turistice využili také několik z mnoha koupališť, které blízké okolí nabízí. Pro dokreslení toho, jak nám počasí přálo právě po dobu pobytu, nutno dodat, že při odjezdu do domovů už nás zase cestou provázely dešťové přeháňky.

Týden se zkrátka vydařil a už přemýšlíme o příštím v roce 2026.

---

V sobotu 29. června jsme se opět sešli při opékání buřtů na zahradě u Lenky a Viktora Vachudových, abychom se rozloučili před nadcházejícími prázdninami. V chládku pod stromy se po úmorném odpoledním vedru příjemně sedělo, jídla a pití bylo dostatek a nálada byla jako vždy skvělá. Musíme tedy jen našim hostitelům poděkovat, že nás pozvali a připravili tak příjemný večer.

---

Na závěr školního roku jsme se opět vydali s průvodcem panem M. Křížem, místostarostou Klatov, po zajímavostech našeho města. Tentokráte jsme se zaměřili nejprve na děkanský kostel. Podařilo se nám prohlédnout si vnitřní prostory děkanského kostela z výšky. Potom jsme se vydali ještě do krypty. I tentokráte jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí z historie Klatov, zvláště týkajících se děkanského kostela.

---

V sobotu jsme se sešli v počtu 24 turistů před benediktinským klášterem Kladruby. Měli jsme zde domluvenou komentovanou prohlídku. S příjemnou paní průvodkyní jsme strávili hodinu v prostorách kláštera. Dozvěděli jsme se historii kláštera, dále o životě mnichů v klášteře, jejich ubytování, práci i odpočinku, zálibách a bádání v obnovených částech konventu. Moc pěkná byla prohlídka barokně gotického kostela.

Potom jsme šli při říčce Úhlavka cca 7 km do Stříbra, navštívili jsme Íčko, prohlédli si náměstí s pěknou radnicí. V místní cukrárně jsme se občerstvili, někteří cestou k autům promokli, ale to nám nepokazilo pěkný zážitek z celého dne. 

---