Klub českých turistů
odbor Klatovy

V letošním roce jsme pro tradiční srpnový společný turistický týden zvolili Jizerské hory. Navázali jsme tím na naše úspěšné putování po českých hraničních horách v předchozích letech, kdy jsme prochodili Krušné hory (2015), České Švýcarsko (2016), Broumovsko (2017), východní Krkonoše (2019), Orlické hory (2020), Jeseníky (2021) a západní Krkonoše (2022).

Pobytu se zúčastnilo celkem 40 zájemců o horskou turistiku. Skupina měla věkové složení od dětí, z nichž nejmladším bylo 8 let, až po zkušené turisty, kteří již překročili osmdesátku. Vzhledem k různým zájmům a schopnostem účastníků byl zvolen program s možnostmi volby mezi náročnými a méně namáhavými trasami jednotlivých túr a zařazeny byly i výlety za poznáním nejen přírodních krás, ale i dalších zajímavostí Jizerských hor.

První den jsme se seznámili s příčinami a následky katastrofy, při které v roce 1916, jeden rok po dokončení přehrady na Bílé Desné, došlo k protržení její hráze. Naše cesta ke zbytkům přehrady vedla z Desné přes horskou osadu Mariánská Hora a zpět do Desné jsme se vrátili kolem přehrady Souš a podél vodopádů Černé Desné.

V nejbližším okolí Tanvaldu nás čekaly dva výlety. První vedl přes Desnou, Albrechtice a Světlý vrch na Tanvaldský Špičák a dále přes Malý Špičák zpět do Tanvaldu. Při druhém jsme vycházeli ze Smržovky, zastavili jsme se u pramene Lužické Nisy a pak vystoupali na Černou studnici. Odtud trasa pokračovala po velmi členitém Černostudničním hřbetu a končila sestupem do Tanvaldu.

Dvě náročnější trasy nás zavedly na nejvyšší vrcholy Jizerských hor. Výchozím bodem pro ně byla Smědava. Cílem první z nich byla nejvyšší hora Smrk a túra mimo jiné vedla přes krásnou skalní vyhlídku Paličník. Druhá dostala název „Jizera a další vrcholy centrální části Jizerských hor“ a postupně jsme prošli po šesti vrcholech, které jsou po Smrku v Jizerkách nejvyšší.

Ve svém programu jsme nevynechali ani návštěvu Jizerky, nejvýše položené osady v Jizerských horách, známé jako jedno z míst, kde bývá v zimě naměřena nejnižší teplota v ČR. Vycházka do Jizerky vedla z Kořenova údolím Jizery.

Jeden den uprostřed pobytu byl tradičně koncipován jako odpočinkový. V muzeu ozubnicové dráhy v Kořenově jsme se seznámili s místní raritou, ozubnicovou železnicí z roku 1902. Odtud jsme přešli do Příchovic, kde byla pro zájemce připravena prohlídka expozice lehkého opevnění Na Pomezí. V objektu z roku 1937 jsme si prohlédli dobové vybavení bunkru, který byl součástí obranné linie Československa, a vyslechli poutavý výklad. Další naší zastávkou byla rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda. Někteří si pak v Příchovicích prohlédli Muzeum doby Járy Cimrmana s rozhlednou Maják nebo využili pro zchlazení po horkém dnu některé z blízkých koupališť. Jednou z alternativ byla také návštěva Jablonce a tamního muzea skla a bižuterie, a nebo výlet do Harrachova s exkurzí ve výrobě skla.

Celkem ti, kteří absolvovali všechny naplánované túry, našlapali po cestách, chodnících a stezkách Jizerských hor více než 100 km a nastoupali přes 3200 výškových metrů. Z 32 významných vrcholů pohoří jsme jich zdolali přesně polovinu a vzhledem k nádhernému letnímu počasí jsme si užili daleké výhledy z mnoha rozhleden a skalních vyhlídek na vrcholech a hřebenech. Na své si přišli také lovci „kešek“, kteří jich podél našich tras nasbírali desítky.

---

V neděli 30. června jsme se naposledy před prázdninami sešli na tradičním opékání vuřtů. Opět jsme využili pohostinnosti zahrady Vachudových, kde se tak dobře sedí a povídá při dobrém jídle i pití.

Příjemné posezení nám nepokazila ani krátká, ale intenzivní dešťová přeháňka, jen jsme přesunuli stoly a židle pod kryté přístřešky a zábava mohla pokračovat. Moc děkujeme a přejeme Lence, aby její zlomený kotník byl co nejdříve v pořádku.

---

Po roce jsme se opět na závěr školního roku vydali s průvodcem panem M. Křížem, místostarostou Klatov, po zajímavostech našeho města. Tentokráte jsme se zaměřili na hřbitov sv. Jakuba, zvláště pak na kostelík sv. Michala. I tentokráte jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí z historie Klatov a klatovských farností.

---

Poslední celodenní vycházka v letošním školním roce se konala v sobotu 8. června a cílem naší 17tičlenné skupiny byla prohlídka zámku v Nemilkově.

Do Nemilkova jsme dojeli vlakem a k zámku jsme došli asi po 3 kilometrech. Byli jsme ohlášeni a paní Kaplanová, majitelka zámku, se nás hned ujala. Velice zajímavě nám vyprávěla o dějinách zámku i o tom, jak se s manželem rozhodli tuto památku zachránit. Museli jsme jen obdivovat jejich nadšení a odvahu, se kterou se pustili do rekonstrukce, protože na začátku stáli před ruinou stavby. Dnes je především v obytné části zámku mnohé hotovo, ale ještě více toho zbývá udělat. Zatímco jsme procházeli zámkem, pan Kaplan rozpálil gril a po skončení prohlídky už jsme si mohli pochutnávat na opečených klobásách. Venkovní posezení bylo za slunného počasí velice příjemné a byli bychom tam vydrželi ještě dlouho, ale před sebou jsme měli ještě asi 10 kilometrů do Běšin. Proto jsme se rozloučili a slíbili, že se sem za nějaký čas určitě vrátíme. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v restauraci Eurocampu v Běšinech a autobusem se vrátili do Klatov. Shodli jsme se na tom, že to byl jeden z nejkrásnějších výletů, které jsme v poslední době podnikli.

---

CITO akce (čili Cache In Trash Out®) je ekologická iniciativa, kterou komunita geocachingu podporuje. Od roku 2002 umožňuje geokačerům zkrášlovat a obnovovat přírodní a městské prostory. Za tu dobu bylo zaznamenáno více než 599 000 účastí na téměř 33 000 událostech, kde geokačeři pomáhali zlepšovat venkovní prostředí.

Cílem tohoto setkání bylo nejen seznámit příznivce geocachingu s místem, které je pro většinu Klatovanů vyhledávaným zákoutím klidu a odpočinku, ale především při zdejší příjemné procházce posbírat pár odpadků, které jsou určitou daní za zdejší poměrně vysokou návštěvnost.

Akce se nakonec zúčastnilo asi 20 příznivců celosvětové hry Geocaching.

---